LÁSKA JE SVOBODNÁ A ODDANÁ
Jsme, jak vyhnanci lásky
zranění a v srdci slepí,
jen když oči se z lásky rosí
a srdce pozná lásky zákoutí.
Láska je svobodná i oddaná,
láska s pokorou se oddává,
láska je prostá a trvalá,
láska je ta, co se oddává.
Jen náš strach je studna
bezedná, jen náš strach ten
o svobodu, který jen oddanost
lásku k sobě v pokoře přivolá.
LÁSKA JE SVOBODNÁ
Láska a cit mnohé v srdci
zamění, kolikrát se vzbudíš,
kolikrát poznáš ranní ůsvit,
či svého srdce zatmění ?
Láska duší je Boží spojení,
které nepozná srdcí vlastnění,
láska pravá je vše, co v tobě
láskou samou uzdraví a promění.
Co je mít? Vždyť láska je cit,
láska je žít a být, vždyť pravá
láska je nevlastnit, pravá láska
je být v srdci i duši svobodný.
VOLÁNÍ DUŠE
Volání Tvé duše volá
jednoduše, je snad těžká
jak plná číše, co ona zmůže
bez Tebe, bez Ježíše?
Naslouchat zvonům věčného
života, kdo z nás rozmotá
opratě okovů? Kolikrát začneme
od nova a voláme do oken Pánu Bohu ?
Jít cestou života a opratě
všech životů mít spoutané,
svým srdcem i láskou, štěstím
Boha v Tobě, které bylo svázané.
PROČ NEŽIJEŠ A NEMILUJEŠ ČLOVĚČE ?
Proč nežiješ člověče a nemiluješ?
Ve svém středu ani vesmíru? Nežiješ
písmeny , co píšeš perem do křídového
papíru, nežiješ, ani nemiluješ, dokud
vše, co vidíš pouze studuješ, nežiješ ani
nemiluješ, dokud studuješ, co už jseš !
Tak s čím člověče a kým bojuješ ?
Když už máš to, co jseš a miluješ
LÁSKOU
OZVĚNA DUŠE
Jak bdím, zpívá v duši ozvěna
spojená se sebou samým,
síla duše vrozená ožívá
strunami, či slovem hraným.
Ožívá něžnou nádherou nebe,
už poznala své líce znavený
být sám sobě i duši bez ozvěny
a své duši v hloubi tak samotný.
Věčné jsou melodie lásky
když duší zaznějí, věčné
jsou takty duší, které sebe
láskou duše s láskou volají.