Kapka rosy pro duši v poušti - blog básní Evy Cvejnové


HOŘÍCÍ LÁSKA

HOŘÍCÍ LÁSKA

Láska se ozývá, ozývá
v záchvěvech Tvého srdce,
nejde jí mít, lze jí žít
co hledáš v životě více ?


Láska je dotek, který
touží žít uvnitř Tvé
samotné duše dřív, než
přijde okamžik,kdy již
nevydechneš nikdy více.


Jak jsme neponaučitelní,
ač jsme Boží, Tvoje děti,
nezhasínej svoje svíce Pane,
jsme nyní křehčí,nechť ať svítí.


Světlo svíce, hoří křehce,
život vždy nejde tak lehce,
chraň v nás ten plamen svíce,
kdy již nevládneme více.

Komentáře (0), sdílet
07.10.2015

JSME BOŽÍ

JSME BOŽÍ

Jme lidmi světla, jsme
lidmi Božími, i kdyby
se láska spletla, jsme
lidmi, jsme vzácnými.


Utíkat sobě naproti,tak
stejně, když sobě vzdalujem,
tak,jak když hvězda nebem letí,
taj stejně světlem zůstanem.


Láska je světlem, tma ji
nepohltí, zůstáva navěky,
že jsme Boží, Boží děti,
láska ať září, ne prokletí.

Komentáře (0), sdílet
13.09.2015

ZROZENÍ DUŠE

ZROZENÍ  DUŠE

Ponořen do hlubin duše,
cesta poznání i úžasů,
zabloudit můžeš jednoduše,
na cestě mysli a obratů.


Není krásnějšího místa,
kde můžeš být a milovat,
kde můžeš vše, co Bůh Tobě
v den zrození svěřil věnem
a právě Tobě chtěl dát.


Únik z ní, je cestou pekla
na zemi, nenajdeš světla
mimo ní, nenajdeš své srdce,
najdeš pouze duše své trápení.


Vejdi ke své duši, jak
k majáku, který Ti ve tmě
cestou Tvého života svítí,
vejdi člověče bez rozpaků,
bez ní není ani život, ani bytí.

Komentáře (0), sdílet
19.07.2015

KDE JE VAŠE LÁSKA?

KDE JE VAŠE LÁSKA?

Svět Boží, tam, kde jsme my,
duch duši vložil snad marně
do pozemské tmy, kde hledající
jsme světlo,co dalo nám zrození.




Láska v srdcích našich hříčkou je
pouhou, hrátkou bezvýznamných slov,
hledáš ji plamenem své duše, kterou
stěží vnímá okolní nevidomý svět.




Čistou láskou, věř láskou Boží,
tou jsme byli všichni stvoření,
proč jsme jak plevel v trní, co
nemá v srdci lásky Boží poznání ?

Komentáře (0), sdílet
26.02.2015

UTVÁŘEJ MNE PANE

UTVÁŘEJ MNE PANE

Utvářej mne můj Pane,
to vše, co již ztvořené,
vdechni důvěry a síly
v ramena a ruce znavené.


Utvářej mne můj Pane, jak
své dítě, které dospívá,
utvářej mne v dospělého,
jež ducha tvého poznává.


Utvářej mne můj Pane, jsem ,
jak nádoba hlíněná, v Tvých
rukou jsem, jak jasná obloba,
co večer ulehá a ráno procitá.


Utvářej mne můj Pane, mám
moc rozhodnutí, utvářej mne,
mého Ducha, kde má láska je
a kde přichází procitnutí.

Komentáře (0), sdílet
19.02.2014
předchozí stránka   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20   následující stránka