SVĚTLO VE TMĚ
Co hledáme uvnitř
svého zmatku?
Možná jen zkratku
z temné pustiny...
Než přejde týden
a dojdem pátku
zpřetrháme všechny
touhy duše nevinný.
Nevinná touha je čistá
a přec nedáváme jí významu,
že oko táhne třpytka vzácná
a přes ni čistou lásku nevidí.
ÚSMĚVNÁ
Jak mohl princ
milovat popelku?
Neznal jejího věna,
ani jejího výdělku.
Učarovala mu její odvaha,
ohromila ho její povaha
radost očí a srdce,
jak při tanci bije prudce.
Tajemnost i duše dítěte
věřil, že stopa jeho neplete
zamiloval si nitro celé ženy,
aniž by znal její jmění.
Krása nebyla jen jejího těla
byla prostá a krásná,
byla čistá svou duší
pro prince celá.
ANDĚL POSLÁNÍ
Předávám jen tvé poslání
pokoj přineslo tím poznání
toho, že jsem tvůj nástroj
Pane, tvá vůle ať se stane.
Slyším tvé naléhavé volání
které jest k rozeznání
od denních spleti cest
a srdce mluví bez okázalých gest.
Tak maluješ mi obraz
v duši, království tvého
není v tomto světě
krásou tvému podobného.
Dát dotknout duším
je mé poslání tady,
než uvidíme všichni
hrady tvého Jeruzaléma.
DOTYKY
Jak říci slovy?
Možná... I kdo ví?
Dotyky srdce osloví,
řeknou co ústa nepoví.
Držím v dlaních radost
kráčím tiše přes most
jen uvnitř hřeje žár
ve víře ve svůj dar.
Dar nejsem já ze sebe,
dar mi dává Bůh pro tebe
když povzvedneš oči
skloněné tam do nebe.
Číst duše tvoje umí
když otevře srdce s tůní,
kde hloubka darů poznání
číst v nebi nic ti nebrání.
HRDINSTVÍ
Jasný směr a přímá dráha
přesnost střel a cíl
hukot těl letadel
přesně myslet, abys žil.
Rozvaha, odvaha pilota
letí směrem k slunci vstříc
miluje život a věří
zmeškat nemožno nic.
Létají si hrdě nebem
a v rukou drží životy
letí rychlostí okamžiků
když uvidíš, jak nebe vítá piloty.
Okamžiky v našich životech rozhodují o věčnosti.