ZAPADLO SLUNCE
Jak vychází slunce,
tak končívá den, poď
pozvedni ruce a světlem
..lásky hřej...
Světlo je jediné,co
ukáže svit, tma světlo
a světlo tmu provází
i tak má právě být...
Až tmu prostoupí
žár, až láska spálí
pochyby,vemu ti bolest,
dám ti dar a nebude ..co kdyby...
MILOVAT ČLOVĚKA
Být svým bytím láskou
znít tím citem, jak hláskou
nekonečnou,žít život duše
své, která dokáže pouze jen
i utopená celá v Bohu plout.
Duše lidí, ty jen Bůh vidí
a ukazuje nám studny zrcadlo
zříme do něj a v něm odráží se
i to , co jasné i to co méně
i to , co nenávratně odpadlo.
Však milovat každého člověka
touha odvěká celé naší duše
v ní odráží se zrcadlo Ježíše,
kolik miluje a objímá Tebe
jen ty jsi mu člověče vším a vše.
BÝT VE SVÉM STŘEDU
Být ve svém středu,
cest je na tisíc...?
Tou cestou se nechat
vést a jí si nechat říct.
Nejsou cesty jen v pravo,
či vlevo... každá má svůj
směr, kdy půjdeš tou uprostřed
a ostatní kompas střelkou přeletěl.
A ta cesta v pravo ? Je pravá,
nebo nepravá? Nebo nepravá cesta
z leva? Ani levá, není levá, ale
střed levá s pravou cestou udělá.
A až budeš milovat, můžeš
sebevíc, je pravda slov sebe-víc,
kdy miluješ taky sám sebe a tím
všechny druhé ještě víc...
AGAPÉ
Miluji Tě, když...
miluji Tě, když spíš
milovat bezpodmínečně
i chyby, milovat to,
co nám všem chybí.
Milovat bezpodmínečně,
milovat konečně je právě
milovat, bez snů a iluzí,
milovat je sebe znát.
Milovat, není jen brát
milovat je zapomenout,
milovat je i vzpomenout,
milovat, je společně plout.
Bezpodmínečně milovat
tak se může stát, stačí
milovat sebe a skrze sebe
sám v sobě druhému dát.
V TVÝCH OČÍCH
Do Tvých očí Bože zřít,
srdce blahem jen usedá,
duši pozvedá být srdcem
u Tebe, kde dýcháš pravěký.
Hledíš do mne pohledem
svým, kde zřím své já
před Tebou, srdce mé nemýlí,
že naše duše k Tobě přivedou.
Láska hluboká, jen v Tobě možné
ji žít, cesta krátká, či daleká
je největší blaho Tvým dítětem,
i když tak nevěrným být.