STÉKÁ MÁ LÁSKA
Stéká ve mě má láska,
jak lehký, tichý vodopád,
co padl do srdce mého,
stéká z mysli do domu
řadou let opuštěného.
A duše má ožívá a údy
již nechvějí pojednou,
láska je největší síla,
mnou celou pozvednou.
Díky, dýchá celé tělo,
již může cele milovat,
dýchá v něm plně život,
již mohu v něm s láskou
celá v srdci stát.
VYVOLENÝ
Vyvolil si TEBE mezi blízkými
Bůh národů a hnul jsi mojí myslí
slova Tvá jsou Božími, vím...
co říkáš i básní...
Tvůj duch je prorocký
a k Bohu jdeme...
a otvírám své srdce vděčně,
kde zúrodní se země.
Přicházíme si do cesty,
jak holubice poselství,
jen jediný duch - duch Boží
nás spasit smí.
Vzkříšení našich duší přichází,
skrze vzkříšeného Krista,
jen on přichází nyní, aby
uzdravil naše prázdná pouště
srdce místa svojí láskou.
BŮH V TOBĚ...
Píši Bohu, vždyť píši
tak i Tobě v této době,
kdy On za nás život dává
kdy nás skrze svoji lásku
všechny obětí požehnává.
Dnes je ten den, kdy
Kristus řekl: Staň se...
dnes je ten den, kdy nám
se dává celý a potupený...
bezvýhradnou láskou celý.
LÁSKA BEZ MASKY
Prosím..odhoďme jen
tu svoji masku,odhoďme
hru slov...a žijme
vděčně, bezvýhradně lásku.
Odhoďme vše, co nám
brání,otevřme svá srdce
sobě, kde ona tlukou
jasně a bez ustání.
Jen srdce naše vedou
a jejich zvonů tlukot
jsme my..tak nám bijí
tělem a zvoní do cesty.
Srdce JE láska a my?
Spalujem je maskou, proč?
Bůh dal nám je celé darem
proč nežijeme s láskou?
HALLELUJAH
Srdce vnímá jen, že
svět nyní pouze spí
v nevědomé agonii
na cestě v nadějiplné
duše naší svítání.
Z povzdálí slyšíš člověče
jen hukot a hřmění slov
denně vídáš i bolest lidí
s touhou žít a poznat
horizont světla ve víře v nov.
Vzkříšení srdce a víry
v Boha i můj lide sebe
v naději v nový zítřek
kde,zvony života znějí
jen srdce naše rozhodnou
a ruce i osudy lidí ztmelí.